Internet a služby s ním spojené

Internet je celosvětová síť propojující počítače po celém světě pomocí IP adres.

 IP adresa je 32bitové číslo, které se zapisuje jako 4 desítková čísla v rozmezí 0 až 255 oddělená tečkou (např. 192.168.1.1). Celkový počet různých IP adres je 2³² = 4 294 967 296. V současné době tento počet přestává stačit, proto se zavádí nová verze systému IP čísel - tzv. IPv6.

O kvalitě připojení rozhoduje : 

- agregace (tj. kolik uživatelů sdílí jednu linku)

- doba odezvy (dlouhé odezvy mají negativní vliv např. při "skypování")

- rychlost připojení "poslední míle"

- technologie použitá pro připojení "poslední míle"

pojmem "poslední míle" se myslí část mezi páteřním internetem a koncovým uživatelem

Dnes se tento způsob připojení používá daleko méně, než když se připojení k internetu začalo zavádět do domácností nahradily ho rychlejší a kvalitnější zbůsoby připojení. Klasické analogové vytáčené spojení - dial-up. Kvůli omezení frekvenčního pásma v analogových ústřednách klasických telefonních linek je maximální rychlost tohoto připojení 56 kb/s, při problémech s kvalitou linky může být i mnohem nižší. Jedná se o nejstarší způsob připojení domácích počítačů do sítě, který je dosud populární v zemích, kde je místní volání v ceně paušálního poplatku.

Pro připojení je potřebný telefonní modem. Pokud se připojíme přes modem, není možné současně telefonovat. Nevýhodou tohoto připojení je kromě velmi nízké rychlosti i to, že se platí za čas připojení.

Digitální telefonní linka, lze volat a zároveň pracovat na internetu. Rychlost: 64kb/s (128 kb/s). V současnosti se tento způsob připojení pro zastaralost technologie a nízkou přenosovou rychlost téměř nepoužívá, prakticky byla vytlačena linkami ADSL.

Vysokorychlostní internet pomocí telefonních nebo televizních linek. Různá rychlost přenosu dat ve směru z a do internetu. Rychlost: od 8 Mb/s dle typu zvolené služby. Pro připojení je potřeba ADSL modem, určitá kvalita telefonní linky (která má veliký vliv na rychlost). Tyto podmínky jsou dnes již na drtivé většině našeho území splněny, avšak kromě paušálu za internet je třeba u většiny ADSL operátorů současně platit i paušál za hlasové služby (které by mohly jinak být levněji nahrazeny internetovou telefonií - VoIP).

Tento způsob připojení je poměrně kvalitní a rychlý. K jeho nedostatkům patří vysoký stupeň agregace, který se však při současných vysokých přenosových rychlostech většinou neprojevuje. Rychlost připojení je zde omezena vzdáleností koncového uživatele od telefonní ústředny.

Toto připojení patří většinou k pomalejším. Jeho zásadní výhodou je, že je teoreticky dostupné všude, kde je dostupná síť mobilních operátorů. Ostatní připojení jsou vázána na konkrétní lokalitu. Teoretická dostupnost je sice velice dobrá, avšak vysokorychlostní připojení pomocí mobilu u nás dosud funguje pouze ve velkých městech.

Základní rychlost je teoreticky 3 Mb/s,  - záleží především na kvalitě a vybavení sítě operátora. Používají se např. technologie GPRS a EDGE. Mezi novější typy připojení patří CDMA (O2, cca 800kb/s), UMTS (O2, zatím 384kb/s - označováno jako 3G) a Internet 4G (T-Mobile, technologie 3G). Tyto způsoby připojení jsou již co se týče rychlosti připojení kvalitní. Tyto technologie se vyznačují několikanásobně delším časem odezvy proti ADSL.

Jedná se o nejznámější standard pro bezdrátové sítě (IEEE 802.11a, b nebo g), k přenosu se používá mikrovlnné elektromagnetické záření, podobně jako u mobilních telefonních sítí. Wi-Fi sítě byly navrženy pro malé a střední vzdálenosti např. pro provoz v kanceláři nebo menší budově, avšak při použití vhodných antén na straně poskytovatele i uživatele může být za dobrých přenosových podmínek jeho dosah i několik kilometrů. Teoretická maximální rychlost přenosu mezi přístupovým bodem a uživateli je 11 Mb/s (IEEE 802.11b) nebo 54 Mb/s (IEEE 802.11g,a).

HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je internetový protokol určený původně pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Používá obvykle port TCP/80. Tento protokol je spolu s elektronickou poštou tím nejvíce používaným a zasloužil se o obrovský rozmach internetu v posledních letech. V současné době je používán i pro přenos dalších informací. Pomocí rozšíření MIME umí přenášet jakýkoli soubor (podobně jako e-mail). HTTP používá jako některé další aplikace tzv. jednotný lokátor prostředků (URL, Uniform Resource Locator), který specifikuje jednoznačné umístění nějakého zdroje v Internetu. K protokolu HTTP existuje také jeho bezpečnější verze HTTPS, která umožňuje přenášená data šifrovat a tím chránit před odposlechem či jiným narušením.

Protokol funguje způsobem dotaz-odpověď. Uživatel (pomocí programu, obvykle internetového prohlížeče) pošle serveru dotaz ve formě čistého textu, obsahujícího označení požadovaného dokumentu, informace o schopnostech prohlížeče apod. Server poté odpoví pomocí několika řádků textu popisujících výsledek dotazu (zda se dokument podařilo najít, jakého typu dokument je atd.), za kterými následují data samotného požadovaného dokumentu.

HTTPS je nadstavba počítačového protokolu HTTP, která poskytuje zvýšenou bezpečnost před odposloucháváním či podvržením dat. HTTPS není přímo zvláštní protokol, data jsou přenášena pomocí HTTP, ale data nejsou přenášena v běžném textu, ale jsou šifrována pomocí SSL nebo TLS, což zaručuje ochranu proti packet-sniffingu. HTTPS implicitně komunikuje prostřednictvím TCP portu 443 (u nechráněného HTTP je to port 80).

Pro komunikaci pomocí HTTPS musí nejdříve server vlastnit certifikát. Tyto certifikáty můžou být vytvořeny pomocí např. nástroje ssl-ca z balíku OpenSSL. Certifikát musí být podepsán tzv. certifikační autoritou, která zaručí, že vlastník certifikátu se nevydává za nikoho jiného. Webové prohlížeče jsou většinou vybaveny podpisovými certifikáty největších podpisových autorit (např. VeriSign).

POP3 (Post Office Protocol version 3) je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení přes port TCP 110.

POP3 je výhodný pro uživatele, kteří mají časově omezené připojení k Internetu (jako je např. telefonní připojení). Zprávy si ze svého poštovního serveru pouze stáhnou, odpojí se a můžou si číst doručené emaily libovolně dlouho a být při tom offline (odpojen od Internetu). Menší nevýhodou (ale pro někoho to může být i výhodné) je fakt, že po přenesení zpráv ze serveru do klienta (tzn. počítače, do kterého budete stahovat zprávy) se na serveru tyto zprávy smažou. Jistá výhoda může být v tom, že pokud dostáváte mnoho pošty nebo velké emaily a nemáte na serveru velký prostor pro zprávy, tak budete mít všechny zprávy pouze doma na počítači a na poštovním serveru bude vždy místo pro další. Nicméně většina poštovních klientů umožňuje zanechání zprávy na serveru.

Ne každému uživateli bude asi vyhovovat fakt, že si nemůže vybrat, jaké zprávy se mu stáhnou. Stáhnou se mu všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Tuto nevýhodu může odstranit protokol IMAP, který pracuje se zprávami přímo na serveru.

IMAP (Internet Message Access Protocol) je protokol pro přístup k e-mailovým schránkám. V současné době se používá verze IMAP4.

Na rozdíl od protokolu POP3 je IMAP optimalizován pro práci v dlouhodobě připojeném režimu, kdy zprávy zůstávají uloženy na serveru průběžně se stahují, když jsou potřeba. Rozdíly zahrnují podporu pro práci více připojených klientů zároveň, uchovávání stavů zpráv na serveru, podporu více složek a prohledávání zpráv na straně serveru.

Simple Mail Transfer Protocol zkráceně SMTP je internetový protokol určený pro přenos zpráv elektronické pošty (e-mailů) mezi stanicemi. Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy) pomocí protokolů POP3 nebo IMAP. SMTP funguje nad protokolem TCP, používá port TCP/25.

MUA - Mail User Agent, poštovní klient, který zpracovává zprávy u uživatele

MTA - Mail Transport Agent, server, který se stará o doručování zprávy na cílový systém adresáta

Poštovní klient je program, který zajišťuje odesílání zpráv a vybírání schránek. Příkladem je např. Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird, Mutt a další.

Poštovní server (MTA) běží obvykle jako démon a naslouchá na portu TCP/25. K tomuto portu se může připojit (navázat TCP spojení) buď poštovní klient, nebo jiný server, který předá zprávu k doručení. MTA zkontroluje, zda je zpráva určena pro systém, na kterém běží. Pokud ano, předá ji programu MDA (Mail Delivery Agent - lokální doručení). Pokud je zpráva určena jinému počítači, naváže spojení s příslušným serverem a zprávu mu předá. Nejčastějšími programy v roli MTA jsou sendmail, postfix, Microsoft Exchange a další.

FTP (File Transfer Protocol) je protokol aplikační vrstvy z rodiny TCP/IP, je určen pro přenos souborů mezi počítači. Je to jeden z nejstarších protokolů, pracuje 8bitově na principu klient-server na portech TCP/21 a TCP/20. Port 21 slouží k řízení a jsou jím také přenášeny příkazy FTP. Port 20 slouží k vlastnímu přenosu dat. Jsou potřebné 2 počítače pro přenos protokolem FTP. Na prvním počítači musí být nakonfigurován a spuštěn FTP server. Tento počítač poskytuje data pro ostatní počítače. Další počítače (nazývaní klienti) se můžou připojovat na FTP server pomocí programu k tomu určenému. Po připojení klienta může dělat řadu operací, jako odesílání dat na server, stahování ze serveru, přejmenování, mazání a řadu dalších.

další protokoly

Instant messaging je internetová služba, umožňující svým uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, a dle potřeby jim posílat zprávy, chatovat, přeposílat soubory mezi uživateli a i jinak komunikovat. Hlavní výhodou oproti používání např. emailu spočívá v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Jinými slovy zpráva je doručena ve velmi krátké době od odeslání (většinou v rámci stovek milisekund). 

Internet Relay Chat (IRC) byla jednou z prvních možností komunikace v reálném čase po internetu. Ve své době propojovala významnou část internetových uživatelů. IRC tak částečně stojí u zrodu internetového chatování. IRC je otevřený protokol, který používá TCP a volitelně SSL. 

Voice over Internet Protocol (VoIP) je technologie, umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. Využívá se pro telefonování prostřednictvím Internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení.