Ruská vlna

- ruští skladatelé, jejichž tvorba byla nejvýraznějším protipólem Druhé vídeňské školy - prvky symbolismu a dekadence

- kořeny od skladatele Alexandra Nikolajeviče Skrjabina (čerpal z pozdního romantismu, impresionismu, expresionismu)

- používal systém založený na kvartových intervalech (Skrjabinův akord), častá chromatika, obrovský orchestr

- hlavně klavírní tvorba (sonáty, etudy, preludia), symfonie - Božská báseň, Báseň extáze,Prométheus

- u dalších skladatelů se projevoval velký vliv ruského folklóru

Igor Stravinskij (1882 Oranienbaum - 1971 New York)

- avantgardní skladatel ruského původu, později měl fr. a americké státní občanství

- žák Rimského-Korsakova

- v Paříži spolupracoval s Ďagilevem -balet!,v USA přednášel na Harwardu, žil v Hollywoodu, pochován v Benátkách

Dílo: 1)ruské inspirace - do 1.světové války, vliv Mocné hrstky, ruského folklóru, originální rytmické a dynamické ztvárnění, komplikované polyrytmické cítění, výbušná rytmická složka (preference bicích nástrojů)

balety: Ohňostroj, Pták Ohnivák, Petruška, Svěcení jara

          2)neoklasicismus - 20.-50.léta - vliv jazzu + 14.-19.století skladby:

         Příběh vojáka, Pulcinella,

balety -  Apollon Musagéte, Persefona, Polibek víly

Žalmová symfonie - pro chl. a mužský sbor a orch.

Ebony concerto - pro klarinet a jazzový orchestr

        

 3)seriální hudba - od r.1950

        Mše pro sbor a 10 dechových nástrojů

        kantáty - Canticum sacrum, Nářky proroka Jeremiáše, Svatba, Abraham a Izák

        opery: Slavík, Mavra, Život prostopášníka

        opera - oratorium: Oidipus rex

- významná literární činnost - dokumenty doby, názory, eseje, polemiky - př. Rozhovory s Robertem Craftem (dirigent)

- významný syntetik evropské hudby

Sergej Prokofjev (1891 - 1953)

- ruský skladatel, klavírista, dirigent

- studoval na Petrohradské konzervatoři, žák Rimského-Korsakova

- často pobýval v západní Evropě a USA, silně ovlivněn expresionismem

- v jeho díle se projevuje melodická fantazie, originalita, rytmicko-metrické zvláštnosti a nepravidelnosti...

- trpěl omezováním v době stalinismu

Dílo: symfonie - (7) č.1 Klasická,

         koncerty - pro klavír, housle, violoncello

        Symfonietta, Skytská suita - "stile barbaro"

tj. barbarský agresivní styl, tzv.neoprimitivismus (živelná hudba s významnými rytmy, zjednodušenou melodikou a harmonií a syrovými barvami, vznikl pod vlivem dobových představ o hudbě dávných národů

        klavírní tvorba -cyklus Sarkasmy, Prchavé vidiny

        smyčcové kvartety

          opery - Láska ke třem pomerančům, Ohnivý anděl, Zásnuby v klášteře, Vojna a mír, Příběh opravdového  

                člověka

          balety - Romeo a Julie, Popelka, Kamenný kvítek

          filmová hudba - k filmům Sergeje Ejzenštejna Alexandr Něvskij, Ivan Hrozný

          hudební pohádka Péťa a vlk (světoznámá - s poznáváním hudebních nástrojů)

Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 - 1975)

- ruský skladatel a klavírista, pedagog v Moskvě a Leningradě, časté konflikty s KSSS, ctěn po celém světě

- v jeho hudbě  nalezneme hluboký humanismus, patos, lyričnost...

Dílo: symfonie (15) - č.3 ? Prvomájová, č.7 ? Leningradská, č.11 ? Rok 1905, č.12 -Rok 1917, č.13 - Babi Jar (podle básní Jevgenije Jevtušenka)

        koncerty - pro kl., housle, violoncello

        balety - Zlatý věk, Šroub,Světlý potok

        opery - Nos, Kateřina Izmajlovová (podle N.V.Gogola - Lady Macbeth Mcenského újezdu)- vrcholné dílo 20. století, velmi realistické

        klavírní tvorba - 24 preludií a fug pro klavír (vzorem Bach)

        smyčcové kvartety

symfonické básně - Poprava Stěnky Razina

oratorium - Píseň o lesích

suita - Hamlet

scénická hudba - ke hře Hamlet

písňové cykly - Z židovské lidové poezie, Suita na slova Michelangelova

 

 

Naposledy změněno: čtvrtek, 29. října 2015, 10.56