Ruská vlna
- ruští skladatelé, jejichž tvorba byla nejvýraznějším protipólem Druhé vídeňské školy - prvky symbolismu a dekadence
- kořeny od skladatele Alexandra Nikolajeviče Skrjabina (čerpal z pozdního romantismu, impresionismu, expresionismu)
- používal systém založený na kvartových intervalech (Skrjabinův akord), častá chromatika, obrovský orchestr
- hlavně klavírní tvorba (sonáty, etudy, preludia), symfonie - Božská báseň, Báseň extáze,Prométheus
- u dalších skladatelů se projevoval velký vliv ruského folklóru
Igor Stravinskij (1882 Oranienbaum - 1971 New York)
- avantgardní skladatel ruského původu, později měl fr. a americké státní občanství
- žák Rimského-Korsakova
- v Paříži spolupracoval s Ďagilevem -balet!,v USA přednášel na Harwardu, žil v Hollywoodu, pochován v Benátkách
Dílo: 1)ruské inspirace - do 1.světové války, vliv Mocné hrstky, ruského folklóru, originální rytmické a dynamické ztvárnění, komplikované polyrytmické cítění, výbušná rytmická složka (preference bicích nástrojů)
balety: Ohňostroj, Pták Ohnivák, Petruška, Svěcení jara
2)neoklasicismus - 20.-50.léta - vliv jazzu + 14.-19.století skladby:
Příběh vojáka, Pulcinella,
balety - Apollon Musagéte, Persefona, Polibek víly
Žalmová symfonie - pro chl. a mužský sbor a orch.
Ebony concerto - pro klarinet a jazzový orchestr
3)seriální hudba - od r.1950
Mše pro sbor a 10 dechových nástrojů
kantáty - Canticum sacrum, Nářky proroka Jeremiáše, Svatba, Abraham a Izák
opery: Slavík, Mavra, Život prostopášníka
opera - oratorium: Oidipus rex
- významná literární činnost - dokumenty doby, názory, eseje, polemiky - př. Rozhovory s Robertem Craftem (dirigent)
- významný syntetik evropské hudby
Sergej Prokofjev (1891 - 1953)
- ruský skladatel, klavírista, dirigent
- studoval na Petrohradské konzervatoři, žák Rimského-Korsakova
- často pobýval v západní Evropě a USA, silně ovlivněn expresionismem
- v jeho díle se projevuje melodická fantazie, originalita, rytmicko-metrické zvláštnosti a nepravidelnosti...
- trpěl omezováním v době stalinismu
Dílo: symfonie - (7) č.1 Klasická,
koncerty - pro klavír, housle, violoncello
Symfonietta, Skytská suita - "stile barbaro"
tj. barbarský agresivní styl, tzv.neoprimitivismus (živelná hudba s významnými rytmy, zjednodušenou melodikou a harmonií a syrovými barvami, vznikl pod vlivem dobových představ o hudbě dávných národů
klavírní tvorba -cyklus Sarkasmy, Prchavé vidiny
smyčcové kvartety
opery - Láska ke třem pomerančům, Ohnivý anděl, Zásnuby v klášteře, Vojna a mír, Příběh opravdového
člověka
balety - Romeo a Julie, Popelka, Kamenný kvítek
filmová hudba - k filmům Sergeje Ejzenštejna Alexandr Něvskij, Ivan Hrozný
hudební pohádka Péťa a vlk (světoznámá - s poznáváním hudebních nástrojů)
Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 - 1975)
- ruský skladatel a klavírista, pedagog v Moskvě a Leningradě, časté konflikty s KSSS, ctěn po celém světě
- v jeho hudbě nalezneme hluboký humanismus, patos, lyričnost...
Dílo: symfonie (15) - č.3 ? Prvomájová, č.7 ? Leningradská, č.11 ? Rok 1905, č.12 -Rok 1917, č.13 - Babi Jar (podle básní Jevgenije Jevtušenka)
koncerty - pro kl., housle, violoncello
balety - Zlatý věk, Šroub,Světlý potok
opery - Nos, Kateřina Izmajlovová (podle N.V.Gogola - Lady Macbeth Mcenského újezdu)- vrcholné dílo 20. století, velmi realistické
klavírní tvorba - 24 preludií a fug pro klavír (vzorem Bach)
smyčcové kvartety
symfonické básně - Poprava Stěnky Razina
oratorium - Píseň o lesích
suita - Hamlet
scénická hudba - ke hře Hamlet
písňové cykly - Z židovské lidové poezie, Suita na slova Michelangelova