Světové baroko - italské, francouzské, anglické (1600 - 1750)
- vzniklo v Itálii a odtud se rozšířilo po celé Evropě
- důležitým rysem baroka je kontrast pomíjivého zemského bytí a nadzemského božího světa
- upevňuje se feudalismus a posílení moci církve
- název baroko je vzat z výtvarného umění, hlavním rysem je zdobnost a okázalost
baroko = perla = pokřivený (i architektura má tyto znaky, stavby mají bohatě členěný půdorys, linie jsou prolamované
- památky: chrám sv. Mikuláše v Praze, kostel Panny Marie v HK, Svatý kopeček Olomouc, zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou, Kuks, Jaroměřice
- malířství - technika šerosvitu, fresky v kopulích chrámu, iluzivní perspektiva - malíři Rembrandt, Rubens....
- dílo barokního umělce má působit na city diváka a posluchače
Charakter barokní hudby
- složitá výstavba díla, velké ohromující rozměry, velkolepost, zdobnost, uplatnění kontrastu, silný umělecký účinek, zřetelné odlišení vokální a instrumentální hudby
- v instrumentální melodice se uplatňují větší intervaly, kratší rytmické hodnoty, živější tempa atd.
- objevila se doprovázená monodie - základem je generální bas (basso continuo) tj. pevně stanovená melodie v hluboké poloze, zápis této melodie je doplněný číslicemi a posuvkami a slouží jako vodítko k improvizovanému vytváření melodie výplně ve střední poloze
- uplatňoval se v doprovodu sólových nástrojů a zpěvu - vznikl harmonický princip = doprovod v akordech
harmonie - přestala být na okraji zájmu skladatelů, prosadily se tóniny dur a moll
polyfonie - se stále vyvíjela, vrchol má instrumentální polyfonie (fuga)
- objevilo se temperované ladění klávesových nástrojů (rovnoměrné rozdělení oktávy na 12 stejných dílů - půltónů)
Hudební formy v baroku
vokálně instrumentální - opera, kantáta světská i chrámová, oratorium, pašije, mše, nešpory...
opera = hudebně-dramatické dílo, které se skládá z několika jednání, árií a recitativů
kantáta = rozsáhlá cyklická skladba pro sóla, sbor a orchestr častěji na světské téma
oratorium = totéž na náboženské téma, někdy i s vypravěčem
instrumentální - sonáta, triová sonáta, suita, cocerto grosso, koncert, fuga, rondo...
sonáta = mívá 4 části 1)pomalá, 2)rychlá fugovaná, 3)pomalá, 4)rychlá taneční
triová sonáta = cyklická skladba pro 2 melodické nástroje a basso continuo (zdvojené)
suita = sdružení několika tanců v 1 celek ve stejné tónině
- pro sólové nástroje i orchestr, ustálené 4 tance: allemande = německý 4dobý tanec v mírném tempu, courante = rychlý 3dobý fr. tanec,
sarabanda = pomalá, vážná, 3dobá, španělská,
gigue = irský nebo skotský tanec v 3 nebo 6dobém tempu, rychlý
koncert - 2 typy: concerto grosso = skladba, kde hraje orchestr a menší skupina nástrojů v sólistickém obsazení
mají 3-4 věty, obě skupiny se střídají či hrají společně(nejčastěji smyčcové nástroje a cembalo)
- sólový koncert = skladba pro sólový nástroj a orchestr
fuga - polyfonní skladba, zkomponovaná podle určitých pravidel o vedení jednotlivých hlasů
Části fugy:
expozice - úvodní část - nástup hlavního tématu v hlavní tónině (dux), pak nastupuje vedlejší téma(comes) v dominantní tónině, poté další téma v hlavní tónině atd.
provedení - témata jsou obměňována, narůstá napětí skladby, moduluje do jiných tónin
závěr - témata se vracejí do původní hlavní tóniny, uklidnění skladby
Nástroje:
smyčcové - viola da gamba (SATB), housle, viola, violoncello, kontrabas
dechové - hoboj, fagot, zobcová flétna, trubka, lesní roh, klarina a kornet (cink)
klávesové - cembalo, klavichord, varhany, klavír
bicí
Italské baroko
- v Itálii ve Florencii kolem roku 1600 vznikla opera
- skupina vzdělaných lidí, hudebníků, básníků a vědců se shromáždila kolem hraběte Giovanni Bardiho, tzv.florentská camerata, chtěla vzkřísit antické drama
- první opery měly náměty z antické literatury, zpěv v nich zněl co nejpřirozeněji a byl srozumitelný - vznikla doprovázená monodie
- první skladatel opery byl Jacopo Peri - opera Dafné (1595 nedochovala se ), Eurydice -1600
Claudio Monteverdi (1567 - 1643)
- it. skladatel, zpěvák , houslista, kapelník a skladatel v Mantově
-od r.1613 kapelníkem dómu sv.Marka v Benátkách
- položil základy pro vývoj opery na 2 století, první reformátor opery
- zdůraznil krajní hlasy (S,B)
- obohatil operu o uzavřené formy, rozlišil recitativ a árii
- zrovnoprávnil drama a hudbu v opeře
Dílo: opery - Orfeo, Korunovace Poppey, Návrat Odysseův, Ariadna
madrigaly - 8 knih madrigalů ? Madrigaly válečné a milostné
duchovní - Šestihlasá mariánská mše
Alessandro Scarlatti (1660 - 1725)
- skladatel a dvorní kapelník v Neapoli
- napsal 100 oper, 200 mší, 700 kantát...
Giovanni Battista Pergolesi (1710 - 1736)
- tvůrce opery buffa - komická opera - Služka paní
- Stabat mater pro 2hlasy a orchestr
Arcangello Corelli (1653 - 1713)
- skladatel, houslista, dirigent, významný představitel instrumentální barokní hudby
- proslul jako autor triových sonát a tvůrce concerta grossa (Vánoční)
Antonio Vivaldi (1678 Benátky - 1741 Vídeň)
- skladatel a houslový virtuos, pedagog
- zasloužil se o rozvoj techniky houslové hry
- byl knězem, ale pro chorobu byl zbaven kněžských povinností
- stal se učitelem hudby v dívčím útulku Ospedale della Pieta, zde řídil dívčí orchestr
- koncertoval v Římě, Holandsku, Německu, v Čechách
Dílo: přes 400 houslových koncertů - Harmonické vnuknutí, Zkoušky harmonie a skladby = koncertantní sbírka a v ní nejslavnější Čtvero ročních období
- přes 40 oper, upadly v zapomnění
- koncerty pro hoboj, flétnu, fagot, loutnu, lesní roh, trubku...
duchovní skl. - Magnificat, Stabat mater (chrám. kantáta)
Francouzské baroko
- za krále Ludvíka XIII. dvorní balet, fr. opera
Jean Baptiste Lully (1632 - 1687)
- rodák z Florencie, od 14 let ve Francii, králův oblíbenec, dvorní skladatel a kapelník
- inspektor královské instrumentální hudby
- smrtelně zraněn při dirigování
Dílo: opery (14) - Armida, Rolland, Alcesta
pastorální hra - Slavnosti Amorovy a Bakchovy
Jean Philippe Rameau (1683 - 1764)
- virtuos na cembalo, varhany a hudební teoretik
- dílo: hrdinské opery - Castor a Polux
Anglické baroko
Henry Purcell (1658 - 1695)
- skladatel, varhaník a kapelník Westminsterského opatství a angl. královského dvora
- dílo: opera - Dido a Aeneas
- hudba ke scénickým hrám - Sen noci svatojánské
- ódy - Óda na den sv. Cecílie, Óda na královnu...
Německé baroko
Georg Philipp Telemann (1681 -1767)
- varhaník a skladatel, studoval práva v Lipsku, přítel Händla, působil i v Eisenachu a Frankfurtu
- od r.1721 chrámovým hudebním ředitelem v Hamburku, ve své době byl pokládán za nejvýznamnějšího skladatele Německa, psal jednoduše i pro amatéry- "...ať žádný nástroj z tvých not v koncích není!..."
- založil Collegium musicum = studentský ansámbl, hudební společnost
Dílo: cca 40 oper - Trpělivý Sokrates
kantáty, moteta
cca 600 orchestrálních suit a koncertů, serenád pro nejrůznější sólové nástroje
Georg Friedrich Händl (1685 Halle - 1759 Londýn)
- německý skladatel, syn lékaře, od mládí hudebně nadaný, učil se u varhaníka Zachowova na varhany, cembalo, housle,studoval práva a současně byl místním varhaníkem v Halle, obojí opustil a odešel do Hamburku
- stal se houslistou a cembalistou v opeře
- v roce 1706 odjel do Itálie, aby se zde zdokonalil v operní skladbě (seznámil se se Scarlattim, Corellim...), pokoušel se komponovat první operní kantáty pro sólový hlas
- po úspěších v Itálii ho zaměstnal hannoverský kurfiřt v čele své dvorní kapely, H. si smluvně zajistil právo na dlouhodobé umělecké cesty
- 1710 odjel do Londýna, naučil se anglicky, prosazoval se svými operami
- po roce 1712 se v Anglii usadil natrvalo, získal přízeň anglické královny Anny, 1714 nastoupil na britský trůn hannoverský kurfiřt, který svému krajanovi prominul zanedbávání závazků u německého dvora
- H.se zasloužil o založení Královské hudební akademie, po neúspěchu jeho oper psal úspěšná oratoria
- H. byl mohutné postavy, činorodý, výbušný, dominantní povahy, ve svém díle spojil (syntetizoval) italskou zpěvnost + francouzské podněty + anglický styl + madrigalovou techniku
- ke konci života oslepl, stejně jako Bach
- Němci i Angličané ho považují za velkou osobnost své hudby
dílo: opery - ovlivněn italskými mistry, francouzskou i anglickou operou, vynikající zpěvnost árií, statičnost děje - Rinaldo, Giulio Cesare, Tamerlan, Rodelinda, Xerxes (slavné Largo)
oratoria - Saul, Izrael v Egyptě, Juda Makabejský, Samson, Acis a Galathea (pastorální hra), Jefta, Mesiáš (slavné Hallelujah) - vrcholný projev barokní okázalé zbožnosti
suity - Vodní hudba, Hudba k ohňostroji
koncerty pro sólové nástroje - 3 hobojové, 18 varhaních
Concerti grossi (6) - dobře propracované, potlačeno concertino
předehry, komorní skladby, sonáty....
Johann Sebastian Bach (*21.3.1685 v Eisenachu - +28.7.1750 v Lipsku)
- německý skladatel, jeden z největších géniů evropské hudby
- od mládí výrazně hudebně nadaný, učil se na smyčcové i dechové nástroje, varhany
- v 10 letech osiřel, ujal se ho bratr - varhaník, od 15 let se živil sám jako sopranista školního sboru
- byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl
- působil jako varhaník ve Výmaru, v Arnstadtu a v Mühlhausenu
- od roku 1723 byl kantorem školy u sv.Tomáše v Lipsku, sám vyučoval jen hudbu, na nehudební předměty za sebe najímal zástupce, sám pečoval o hudbu ve 4 lipských chrámech
- všechna díla skládal na objednávku nebo pro určitý účel: pro potřeby chrámu, dvora, pro městské slavnosti, k poctě šlechtických jubilantů, pro domácí muzicírování a pro pedagogické účely
- ve své době ho uctívali především jako varhaníka a znalce stavby varhan a pedagoga, jeho hudba byla považována za zmatenou, starosvětskou a nepřirozenou a po jeho smrti upadla téměř v zapomnění
- na konci života oslepl, mimo Německo nebyl znám
- jeho dílo znovu objevil Felix Mendelssohn-Bartholdy
dílo: varhanní tvorba - chorálové předehry (asi 100) + preludia a fugy
Fantazie a fugy, toccaty a fugy (nejslavnější Toccata a fuga
d moll)
6 trojhlasých varhanních sonát
klavírní tvorba - Temperovaný klavír - 2 řady po 24 preludiích a fugách ( ve všech dur a moll tóninách!)
Dvojhlasé a tříhlasé invence
Chromatické fantazie
Italský koncert - sólo bez doprovodu! (předch. klas. sonáty)
Suity - 6 německých, 6 francouzských a 6 anglických
Goldbergovy variace
komorní tvorba - Sonáty pro housle a klavír (6) jako triové s.
Sonáty a partity pro sólové housle, Suity pro sólové violoncello
Sonáty pro flétnu a cembalo, Suity (Ouvertury) pro orchestr
Koncerty pro různé nástroje - často úpravy děl jiných skladatelů (Marcelo, Vivaldi, Telemann) v osobitém Bachově zpracování
Koncerty pro klavír (16) + 3 koncerty pro 2 pro
Koncerty pro housle (3)
Braniborské koncerty (6) -vrchol barokní koncertantní literatury - jsou ve formě concerta grossa (mimo č.3 a 6) věnovány markraběti braniborskému v r.1721
vokálně-instrumentální skladby
- většinou pro potřebu protestantské bohoslužby
duchovní kantáty - přes 200 - pro každou neděli a svátek + Magnificat
světské kantáty - Svatební, Kávová, Selská, Lovecká, Herkules na rozcestí
pašije - do liturgického textu vkládány duchovní úvahy novějšího data - Matoušovy, Janovy
oratoria - Vánoční, Velikonoční
mše - Velká mše h moll - největší mešní dílo světové literatury
moteta - Moteta (6) - cyklus pro smíšený (chlapecký) sbor
Tři vrcholná díla : Goldbergovy variace - pro klavír, rozsáhlá passacaglia se 30 složitými obměnami v nejrůznějších formách (pro svého žáka)
Hudební obětina - téma, které skladateli zadal pruský král Friedrich II., zpracováno do 8 kánonů, 3fug,volné fantazie a triové sonáty
Umění fugy - poslední nedokončené dílo, demonstrace všech možností fugové práce na 1 téma (15 fug od nejjednodušších po nejsložitější, 4 kánony) ? vrchol cyklické kontrapunktické
skladby, komponováno na 4 osnovách, neurčil přesně nástrojové obsazení
J.S.Bach = dovršitel evropského hudebního baroka, shrnul dosavadní vývoj evropského hudebního myšlení a naznačil cestu do budoucna, vytvořil nepřekonatelné nadčasové umělecké hodnoty
BWV = Tématicko-systematický katalog