Renesance (1400 -1600)
- R. = znovuzrození
- hlavní důvody vzniku renesance:
- 1)vynález knihtisku,
- 2)zámořské objevy,
- 3)evropské náboženské reformace
- pozornost se obracela k člověku, člověk je bytost schopná rozumového jednání, svobodného myšlení, tvoření a rozhodování
- podmínky pro renesanci byly vytvořeny nejdříve v Itálii
- došlo k rozvoji vědeckého bádání, vzrostl zájem o přírodní vědy (matematiku, fyziku, astronomii) i o humanitní obory (filosofie, historie, filologie) + alchymie, astrologie a magické nauky
- toto období usilovalo o obrození životního a uměleckého ideálu antiky - vzdělanost, uctívání krásy, harmonie ducha i těla
vznik humanismu - zdůraznění pravdy, vyproštění člověka ze závislosti na církvi, smyslové prožití pozemského života, odstranění utrpení z lidského života
- vzniklo mnoho uměleckých děl (Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarotti, Rafael Santi, Tizian...)
- existovalo mnoho kapel se zpěváky a instrumentalisty na panovnických sídlech a na šlechtických hradech a v chrámech
- památky: Litomyšl, Opočno, Častolovice, náměstí Nové Město nad Metují, v HK Bílá věž
Charakter hudby
- hledala možnosti k vyjádření citů volného člověka, smyslovost a novou zvukovost
- v polyfonii vzrostl počet hlasů (nejčastěji 4), zvětšil se rozsah vokálních partů, přidal se bas
- byla nejvíce komponovaná pro sbor či více sborů
- jednotlivé hlasy byly rovnocenné, samostatné
- objevila se imitace - hlavně v kánonu- zrcadlový, račí, hádankový, vícenásobný
- zvuk byl bohatší
- je to éra vokální polyfonie
Skladebné druhy:
- kánony, moteta, madrigaly,
- mše - části ordinárium (stálé části):Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei
- proprium (proměnné části): Intoit, Graduale, Alleluja, Offertorium, Communio
- zapsány v obřadních knihách - misálech a graduálech
- skladatelé tvořily tzv. školy
Nástroje
- nástrojová hudba byla založena hlavně na zvuku dechových nástrojů - roketle, pumorty, cinky, trubky, pozouny, fagoty, zobcové flétny, serpenty, lovecké (lesní) rohy
- strunné nástroje - lira da braccio, viola da gamba, viola da braccio, housle, viola, violoncello
- klávesové n. - cembalo, spinet, klavichord, varhany
Nizozemská škola
Orlando di Lasso (1532 - 1594)
- největší představitel niz.školy, Holanďan, hodně cestoval, od r.1557 byl kapelníkem v Mnichově
- složil přes 2000 děl, hlavně moteta, mše
- Magnum opus musicum - vydali jeho synové - sbírka 1200 motet
- světské skladby - Echo, Mattona mia cara
Další představitelé: Jean Ockegham (36-tihlasá mše!), Josquin des Prés, Jacob Obrecht
Římská škola
Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525 - 1594)
- Ital, kapelník chrámu sv. Petra v Římě, působil v Sixtinské kapli
- jeho dílo je prodchnuto hlubokou zbožností, klidem a vyrovnaností, zpěvností všech hlasů
- nejdokonalejší hudba a capella, psal mše , moteta, hymny, žalmy, madrigaly
Dílo: Mše papeže Marcella
Stabat mater
Canticum canticorum (Píseň písní) - zhudebnění Písně Šalamounovy ze Starého zákona - 29 motet
Další představitelé: Jacob Arcadelt
Benátská škola
- zde se vedle vokální polyfonie začala uplatňovat i instrumentální polyfonie
Adrian Willaert (1480 - 1562)
- kapelník chrámu svatého Marka v Benátkách
Andrea Gabrieli , Giovanni Gabrieli - Salvator noster (Náš Spasitel) -15 hlasé moteto
Notace
- vývoj notového písma plynule navázal menzurální notaci (bílou), autoři rukopisů zdobili své práce ornamenty, ozdobnými písmeny, miniaturami
- objevily se tabulatury - znázorňovaly hmaty, byly to kombinace symbolů, písmen,čísel nebo písmen a not