Gotika (1150 - 1400)
- ve 12.stol.- umění potulných rytířů - trubadúři - jižní Francie, Itálie, truvéři - severní Francie,Nizozemí, Belgie
minnesängři - Německo
- 12. - 13.stol v umělé hudbě přineslo zjevný odklon od jednohlasu i jednoduchého vícehlasu
- organum a discantus se zdokonalily
- objevil se motet (moteto) - k cantu firmu se obvykle vytvořily dva hlasy, oba většinou ve vyšší poloze než cantus firmus
- každý z těchto hlasů měl odlišný rytmus i text (někdy i v různých jazycích), je to polyfonní hudební forma s náboženským textem
- toto období označujeme jako ars antiqua = staré umění -
z hlediska vícehlasé hudby (12.-13.stol)- hl. představitelé Leoninus a Perotinus - působili při katedrále Notre Dame v Paříži (moteta, varh. skladby),napsali Magnus liber Organi = Velký cyklus vícehlasých skladeb - až čtyřhlasy
Franko Kolínský - hudeb. teoretik-černá mensurální notace, Petrus de Cruce
Ars nova (nové umění) - 14.stol.
- název dle stejnojmenného spisu o otázkách rytmu a novém způsobu notace ve 14.století (autor Philippe de Vitry)
- polyfonie ve větší míře využívala světských námětů, lidových popěvků, byla zpěvnější, ozdobnější a rytmicky pestřejší
Guillaume de Machaut (1300 - 1377) fr. skladatel a básník, sekretář u Jana Lucemburského, dokonalá moteta, Messe de Notre Dame (Notrdamská mše)
- vznikl kontrapunkt (nota proti notě = punctum kontra punctum), původně byla snaha napsat 1 nebo více samostatných melodií proticantu firmu ve stejném rytmickém uspořádání, ale postupně získaly nové hlasy rytmickou i melodickou samostatnost, staly se rovnocenými hlasy k c.f.
v polyfonii - jednotlivé hlasy se vytvářely a vrstvily nad sebe postupně (v různou dobu i od různých autorů!)
- byly velmi kontrastní, často se polohou křížily
- na harmonický výsledek nebyl brán zřetel, souzvuky byly náhodným výsledkem horizontálního plynutí hlasů
nástroje: loutna, harfa, trumšajt, fidula, rubeba, dechové i žesťové nástroje (dřevo, slonovina), serpent, cink, bicí, varhany
Chorální a menzurální notace
- v 10. - 11.stol. Quido z Arezza zavedl čtyřlinkovou notovou osnovu a solmizaci - 6 slabik ut-re-mi-fa-sol-la
- ve 12.stol. chorální notace - neumové znaky dostaly čtyřhranný tvar tzv. nota quadrata, - vhodná pro chorál, označovala pouze výšku tónu
- ve 13.stol menzurální notace - obsahovala znaky pro různě dlouhé noty a pomlky, součástí notačního systému se také stalo barevné značení - kolorování některých hodnot, teprve v 15.stol se od něj upustilo a začaly se psát i noty nevyplněné tzv. bílá menzurální notace - už má nožičky, praporky, zachovaly se dodnes tvary některých pomlk...
Česká hudba
- také potulní umělci, dochovaly se písně, popěvky a básnické texty tzv. žákovské poezie (vysokoškoláci)
- studentská milostná píseň Andělíku rozkochaný, světská píseň Dřěvo se listem odievá (14.stol.)
- duchovní písně Buoh všemohúcí, Jezu Kriste, ščedrý kněže (14.stol.)
- od konce 12. stol se vyvíjelo i dramatické básnictví - nejprve duchovní, pak světské náměty - známá je hra Mastičkář - lidový humor + nábož. tématika (14.stol.)
Česká hudba v době husitské
- husité byli zaměřeni proti přepychu a počítali do něj i kulturu
- dochovaly se jednohlasé chorály s výrazným ideovým obsahem- Jistebnický kancionál asi 1420 - písně Povstaň, povstaň veliké město Pražské, Ktož sú boží bojovníci - tato píseň byla mnohokrát citována např. B.Smetana - Tábor, Blaník (Má vlast)
- časová píseň - komentovala politické dění, názory soupeřících stran atd. př. Ó, svolanie konstanské
+ Franusův kancionál (1505)
+ Speciálník královéhradecký (1.pol.16.stol.) - vznik v HK