Kancelářské aplikace - textové editory

Aplikace pro psaní textu můžeme v zásadě rozdělit na dvě hlavní skupiny: textové editory a textové procesory.

Textové procesory

Běžný uživatel, pokud mluví o textovém editoru, má ve skutečnosti na mysli textový procesor. jedná se o aplikaci, ve které neupravujeme text přímo, ale přidáváme k němu také formátování. Tyto procesory jsou WYSIWYG. Zástupci jsou např. OpenOffice.org Writer, KWord, StarOffice Writer nebo Microsoft? Word.

Textový procesor umožňuje kromě vkládání textu také vkládání dalších objektů (typicky obrázků, tabulek, grafů, ...) a formátování. Své dokumenty neukládá jako čistý text, ale ve svých vlastních formátech (OpenOffice.org Writer v ODT, Microsoft? Word v DOC, či DOCX). Často umožňují provádět export do jiných formátů než svých nativních (např. do HTML, PDF či konkurenčních formátů) - v tomto oboru bohužel výrazně zaostává Microsoft? Word, který ani ve verzi 2007 neumí přímý export do PDF ani otevírat ISO standard ODT. Oproti tomu si však vymyslel nový formát DOCX (Office Open XML), který nejenže je otevřený pouze podle jména, ale také není zpětně kompatibilní s předchozími verzemi Microsoft? Office.

Textové procesory podle různých kritérií

Procesor	OpenOffice.org Writer	Microsoft? Word	KWord
Verze	2.3.0	2007	1.6
Logo
Podporované OS	GNU/Linux, Mac OS X, Microsoft? Windows, Solaris, FreeBSD	Microsoft? Windows, Mac OS, Mac OS X	Linux, Unix, BSD
Podpora ODF	ANO	NE	ANO
Export do PDF	ANO	NE	ANO
Export do HTML	Ano, slušný	ANO, mizerný	Ano, slušný
Licence	LGPL	Proprietární	GPL, LGPL, BSD licence
Moje hodnocení (1-10)	8*	4*	5*

Textové editory

Textové editory, na rozdíl od textových procesorů, skutečně editují přímo text a jejich výstupem je textový soubor (nikoliv binární). Z jejich zástupců můžeme jmenovat např. VIM, Emacs, KWrite, nano, PSPad či Notepad.

Textové editory podle různých kritérií

Editor	VIM	Emacs	PSPad	Notepad
Verze	7.1	21.4.2	4.5.3
Logo
Podporované OS	GNU/Linux, Mac OS, Mac OS X, Microsoft? Windows, BSD, Unix	GNU/Linux, Mac OS, Mac OS X, Microsoft? Windows, BSD, Unix	Microsoft? Windows	Microsoft? Windows
Podpora UTF-8	ANO	ANO	ANO	NE
Zvýrazňování syntaxe	ANO	ANO	ANO	NE
Konce řádků	<LF>, <CR>, <LF><CR>	<LF>, <CR>, <LF><CR>	<LF>, <CR>, <LF><CR>	<LF><CR>
Ovládní pomocí klávesnice	Plnohodnotné	Plnohodnotné	Omezené	Mizerné
Regulární výrazy	Ano, extended i perl	Ano, extended i perl	Ano, omezeně	Ne
Možnost skriptování	Ano	Ano	Ne	Ne
Snadnost naučení	Těžké	Střední	Lehké	Primitivní
Množství možností	?	Obrovské	Široké	Téměř žádná
Licence	GPL	GPL	Freeware	Proprietární
Moje hodnocení (1-10)	10*	9*	7*	0*
Webová stránka	http://www.vim.org/	http://www.gnu.org/software/emacs/	http://www.pspad.com

Kódování

ASCII, neboli American Standard Code for Information Interchange je první zavedený standart v kódování. V podstatě se jedná o tabulku, která každému z čísel 0 - 127 přiřazuje jeden znak. Většina speciálních, netisknutelných znaků se ukrývá pod čísly 0 - 30, Delete má číslo 127. ASCII zapisuje jenom do prvních 7 bitů a osmý byt se používá ke zjištění parity, popř. je nulový.

Protože angličané mají málo písmen, mohou si se 127 znaky vystačit. Nicméně většina ostatních jazyků, mezi nimi i čeština má navíc znaky s diakritickými znaménky. Proto tyto národy využily osmý bit k zpřístupnění dalších 128 znaků. tak vzniklo pro češtinu kódování ISO-8859-2, CP852, Windows-1250, Kód Kamenických a KOI8-ČS (definované v rámci RVHP :-)...

Všechny tyto sady jsou sice zpětně kompatibilní s ASCII, ale mezi sebou navzájem už nikoliv. Navíc obsahují jenom východoevropská diakritická znaménka. Dokument psaný zároveň česky a rusky v něm tedy nejde vytvořit.

Tyto nedostatky vedly k vytvoření UTF-8. Je to znaková sada s proměnlivou délkou znaku. Je zpětně kompatibilní s ASCII a obsahuje snad všechny znaky na které si lze vzpomenout. Namátkou - matematické symboly (? ? ? ? ? ? ?), diakritické znaky (š ř ž ť ů ? â ń), azbuku, řečtinu (????? ???????), zjednodušenou čínštinu, tibetštinu, 6 dialektů hindštiny, fénické písmo, severské runy (???????) a další. Všechna tato písma se dají používat v rámci jednoho dokumentu bez omezení. Cena kterou za to platíme je větší objem dat, což nepotěší především východní národy, které získaly až druhou polovinu tabulky (tedy více bitů na jeden znak).

Textový editor VIM

VIM (Vi IMproved) je textový editor, který bývá standardně dodáván jako výchozí editor Linuxu. Celá tato stránka je napsána v něm. Má skvělou podporu Unicode, zvýrazňování syntaxe ve více než 500 typech souborů. Doplňování podle kontextu, folding (skládání), kontrolu pravopisu, skvělá práce s regulárními výrazy. A především logika ovládání.

Módy

Vim obsahuje následující módy: normální, vizuální, vkládací, příkazový, doplňovací a ještě pár dalších. Pro editaci běžných dokumentů si vystačíme pouze s vkládacím režimem. Pokud však chceme provádět pokročilé operace s textem, využijeme především příkazový a normální režim.

Následují praktické ukázky.