Internet obecně


Internet je celosvětová síť propojující počítače po celém světě pomocí IP adres. Slovo internet se skládá ze dvou slov inter, což znamená z latiny "mezi", a dále ze slova net, což je zkrácené slovo network - síť.
! Neplést se slovem "intranet", což je označení pro internet, který se používá soukromě. Intranet se hojně využívá ve firmách.

IP adresa je 32bitové číslo, které se zapisuje jako 4 desítková čísla v rozmezí 0 až 255 oddělená tečkou (např. 192.168.1.1). Celkový počet různých IP adres je 232 = 4 294 967 296. V současném světě již tento počet přestává stačit, proto se uvažuje o zavedení nové verze systému IP čísel - tzv. IPv6.

Způsoby připojení k internetu

O kvalitě připojení rozhoduje :
  • agregace (tj. kolik uživatelů sdílí jednu linku)
  • doba odezvy (dlouhé odezvy mohou mít negativní vliv např. při internetové telefonii)
  • rychlost připojení poslední míle
  • technologie použitá pro připojení poslední míle
pojmem "poslední míle" se myslí ta část mezi páteřním internetem a koncovým uživatelem

Telefonní modem

Klasické analogové vytáčené spojení - dial-up. Kvůli omezení frekvenčního pásma v analogových ústřednách klasických telefonních linek je maximální rychlost tohoto připojení 56 kb/s, při problémech s kvalitou linky může být i mnohem nižší. Jedná se o nejstarší způsob připojení domácích počítačů do sítě, který je dosud populární v zemích, kde je místní volání v ceně paušálního poplatku.

Pro připojení je potřebný telefonní modem. Pokud se připojíme přes modem, není možné současně telefonovat. Nevýhodou tohoto připojení je kromě velmi nízké rychlosti i to, že se platí za čas připojení. Existují zde rozdíly v připojení v době špičky a mimo špičku. Rovněž zde existuje riziko tzv. dialerů, tj. malware, které zamění vytáčené telefonní číslo bez vědomí uživatele. Vytáčí se pak spojení na linky s podstatně vyšší tarifikací, takže toto připojení může při troše smůly a neopatrnosti vyjít dosti draho.

ISDN

Digitální telefonní linka, lze volat a zároveň pracovat na internetu. Rychlost: 64kb/s (128 kb/s). V současnosti se tento způsob připojení pro zastaralost technologie a nízkou přenosovou rychlost již téměř nepoužívá, prakticky byla vytlačena linkami ADSL.

ADSL

Vysokorychlostní internet pomocí telefonních linek. Různá rychlost přenosu dat ve směru z a do internetu. Rychlost: zpravidla 128kb/s až jednotky Mb/s dle typu zvolené služby. Pro připojení je potřeba ADSL modem, určitá kvalita telefonní linky, provoz ADSL musí být podporována v telefonní ústředně. Tyto podmínky jsou dnes již na drtivé většině našeho území splněny, avšak kromě paušálu za internet je třeba u většiny ADSL operátorů současně platit i paušál za hlasové služby (které by mohly jinak být levněji nahrazeny internetovou telefonií - VoIP).

Tento způsob připojení je poměrně kvalitní, ale na naše poměry pořád ještě drahý. K jeho nedostatkům patří vysoký stupeň agregace, který se však při současných vysokových přenosových rychlostech většinou neprojevuje. Rychlost připojení je zde omezena vzdáleností koncového uživatele od telefonní ústředny.

Připojení přes mobilní telefon

Toto připojení patří většinou k pomalejším. Jeho zásadní výhodou je, že je teoreticky dostupné všude, kde je dostupná síť mobilních operátorů. Ostatní připojení jsou vázána na konkrétní lokalitu. Teoretická dostupnost je sice velice dobrá, avšak vysokorychlostní připojení pomocí mobilu u nás dosud funguje pouze ve velkých městech.

Základní rychlost je teoreticky 171 kb/s, u nás prakticky max. kolem 50 kb/s (ale spíš 10-20 kb/s) - záleží především na kvalitě a vybavení sítě operátora. Používají se např. technologie GPRS a EDGE. Mezi novější typy připojení patří CDMA (O2, cca 800kb/s), UMTS (O2, zatím 384kb/s - označováno jako 3G) a Internet 4G (T-Mobile, technologie 3G). Tyto způsoby připojení jsou již co se týče rychlosti připojení kvalitní. Tyto technologie se vyznačují několikanásobně delším časem odezvy proti ADSL.

Wi-Fi (Wireless Fidelity)

Jedná se o nejznámější standard pro bezdrátové sítě (IEEE 802.11a, b nebo g), k přenosu se používá mikrovlnné elektromagnetické záření, podobně jako u mobilních telefonních sítí. Wi-Fi sítě byly navrženy pro malé a střední vzdálenosti např. pro provoz v kanceláři nebo menší budově, avšak při použití vhodných antén na straně poskytovatele i uživatele může být za dobrých přenosových podmínek jeho dosah i několik kilometrů. Teoretická maximální rychlost přenosu mezi přístupovým bodem a uživateli je 11 Mb/s (IEEE 802.11b) nebo 54 Mb/s (IEEE 802.11g,a).

Služby internetu

protokol HTTP

HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je internetový protokol určený původně pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Používá obvykle port TCP/80. Tento protokol je spolu s elektronickou poštou tím nejvíce používaným a zasloužil se o obrovský rozmach internetu v posledních letech. V současné době je používán i pro přenos dalších informací. Pomocí rozšíření MIME umí přenášet jakýkoli soubor (podobně jako e-mail). HTTP používá jako některé další aplikace tzv. jednotný lokátor prostředků (URL, Uniform Resource Locator), který specifikuje jednoznačné umístění nějakého zdroje v Internetu. K protokolu HTTP existuje také jeho bezpečnější verze HTTPS, která umožňuje přenášená data šifrovat a tím chránit před odposlechem či jiným narušením.

Protokol funguje způsobem dotaz-odpověď. Uživatel (pomocí programu, obvykle internetového prohlížeče) pošle serveru dotaz ve formě čistého textu, obsahujícího označení požadovaného dokumentu, informace o schopnostech prohlížeče apod. Server poté odpoví pomocí několika řádků textu popisujících výsledek dotazu (zda se dokument podařilo najít, jakého typu dokument je atd.), za kterými následují data samotného požadovaného dokumentu.


Ukázka dotazu
GET /wiki/Wikipedie HTTP/1.1
Host: cs.wikipedia.org
User-Agent: Mozilla/5.0 Gecko/20040803 Firefox/0.9.3
Accept-Charset: UTF-8,*
Ukázka odpovědi

HTTP/1.0 200 OK
Date: Fri, 15 Oct 2004 08:20:25
GMT Server: Apache/1.3.29 (Unix) PHP/4.3.8
X-Powered-By: PHP/4.3.8
Vary: Accept-Encoding,Cookie
Cache-Control: private, s-maxage=0, max-age=0, must-revalidate
Content-Language: cs
Content-Type: text/html; charset=utf-8

protokol HTTP za použití šifrování (HTTPS)

HTTPS je nadstavba počítačového protokolu HTTP, která poskytuje zvýšenou bezpečnost před odposloucháváním či podvržením dat. HTTPS není přímo zvláštní protokol, data jsou přenášena pomocí HTTP, ale data nejsou přenášena v běžném textu, ale jsou šifrována pomocí SSL nebo TLS, což zaručuje ochranu proti packet-sniffingu. HTTPS implicitně komunikuje prostřednictvím TCP portu 443 (u nechráněného HTTP je to port 80).

Pro komunikaci pomocí HTTPS musí nejdříve server vlastnit certifikát. Tyto certifikáty můžou být vytvořeny pomocí např. nástroje ssl-ca z balíku OpenSSL. Certifikát musí být podepsán tzv. certifikační autoritou, která zaručí, že vlastník certifikátu se nevydává za nikoho jiného. Webové prohlížeče jsou většinou vybaveny podpisovými certifikáty největších podpisových autorit (např. VeriSign).

protokol POP3

POP3 (Post Office Protocol version 3) je internetový protokol, který se používá pro stahování emailových zpráv ze vzdáleného serveru na klienta. Jedná se o aplikační protokol pracující přes TCP/IP připojení přes port TCP 110.

POP3 je výhodný pro uživatele, kteří mají časově omezené připojení k Internetu (jako je např. telefonní připojení). Zprávy si ze svého poštovního serveru pouze stáhnou, odpojí se a můžou si číst doručené emaily libovolně dlouho a být při tom offline (odpojen od Internetu). Menší nevýhodou (ale pro někoho to může být i výhodné) je fakt, že po přenesení zpráv ze serveru do klienta (tzn. počítače, do kterého budete stahovat zprávy) se na serveru tyto zprávy smažou. Jistá výhoda může být v tom, že pokud dostáváte mnoho pošty nebo velké emaily a nemáte na serveru velký prostor pro zprávy, tak budete mít všechny zprávy pouze doma na počítači a na poštovním serveru bude vždy místo pro další. Nicméně většina poštovních klientů umožňuje zanechání zprávy na serveru.

Ne každému uživateli bude asi vyhovovat fakt, že si nemůže vybrat, jaké zprávy se mu stáhnou. Stáhnou se mu všechny zprávy, třeba i ty, které uživatel číst nechce, nebo spam (pokud ho již nefiltruje poštovní server). Většina POP3 serverů sice umožňuje stáhnout i pouze hlavičky zpráv (a následně vybrat zprávy, které se stáhnou celé), ale podpora v klientech vesměs chybí. Tuto nevýhodu může odstranit protokol IMAP, který pracuje se zprávami přímo na serveru.

protokol IMAP

IMAP (Internet Message Access Protocol) je protokol pro přístup k e-mailovým schránkám. V současné době se používá verze IMAP4.

Na rozdíl od protokolu POP3 je IMAP optimalizován pro práci v dlouhodobě připojeném režimu, kdy zprávy zůstávají uloženy na serveru průběžně se stahují, když jsou potřeba. Rozdíly zahrnují podporu pro práci více připojených klientů zároveň, uchovávání stavů zpráv na serveru, podporu více složek a prohledávání zpráv na straně serveru.

protokol SMTP

Simple Mail Transfer Protocol zkráceně SMTP je internetový protokol určený pro přenos zpráv elektronické pošty (e-mailů) mezi stanicemi. Protokol zajišťuje doručení pošty pomocí přímého spojení mezi odesílatelem a adresátem; zpráva je doručena do tzv. poštovní schránky adresáta, ke které potom může uživatel kdykoli (off-line) přistupovat (vybírat zprávy) pomocí protokolů POP3 nebo IMAP. SMTP funguje nad protokolem TCP, používá port TCP/25.

  • MUA - Mail User Agent, poštovní klient, který zpracovává zprávy u uživatele
  • MTA - Mail Transport Agent, server, který se stará o doručování zprávy na cílový systém adresáta
Poštovní klient je program, který zajišťuje odesílání zpráv a vybírání schránek. Příkladem je např. Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird, Mutt a další.

Poštovní server (MTA) běží obvykle jako démon a naslouchá na portu TCP/25. K tomuto portu se může připojit (navázat TCP spojení) buď poštovní klient, nebo jiný server, který předá zprávu k doručení. MTA zkontroluje, zda je zpráva určena pro systém, na kterém běží. Pokud ano, předá ji programu MDA (Mail Delivery Agent - lokální doručení). Pokud je zpráva určena jinému počítači, naváže spojení s příslušným serverem a zprávu mu předá. Nejčastějšími programy v roli MTA jsou sendmail, postfix, Microsoft Exchange a další.

Ukázka SMTP komunikace

C: navázání spojení se serverem (zpravidla na TCP portu 25)
S: 220 mail.example.com ESMTP Postfix
C: HELO example.net
S: 250 Hello example.net
C: MAIL FROM: <sender@example.net>
S: 250 Ok
C: RCPT TO: <friend@example.com>
S: 250 Ok
C: DATA
S: 354 End data with <CR><LF>.<CR><LF>
C: Subject: test message
C: From: sender@example.net
C: To: friend@example.com
C:
C: Hello,
C: This is a test.
C: Goodbye.
C: .
S: 250 Ok: queued as 12345
C: QUIT
S: 221 Bye

protokol FTP

FTP (File Transfer Protocol) je protokol aplikační vrstvy z rodiny TCP/IP, je určen pro přenos souborů mezi počítači. Je to jeden z nejstarších protokolů, pracuje 8bitově na principu klient-server na portech TCP/21 a TCP/20. Port 21 slouží k řízení a jsou jím také přenášeny příkazy FTP. Port 20 slouží k vlastnímu přenosu dat. Jsou potřebné 2 počítače pro přenos protokolem FTP. Na prvním počítači musí být nakonfigurován a spuštěn FTP server. Tento počítač poskytuje data pro ostatní počítače. Další počítače (nazývaní klienti) se můžou připojovat na FTP server pomocí programu k tomu určenému. Po připojení klienta může dělat řadu operací, jako odesílání dat na server, stahování ze serveru, přejmenování, mazání a řadu dalších.

další protokoly

Instant messaging je internetová služba, umožňující svým uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, a dle potřeby jim posílat zprávy, chatovat, přeposílat soubory mezi uživateli a i jinak komunikovat. Hlavní výhodou oproti používání např. emailu spočívá v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Jinými slovy zpráva je doručena ve velmi krátké době od odeslání (většinou v rámci stovek milisekund).

Internet Relay Chat (IRC) byla jednou z prvních možností komunikace v reálném čase po internetu. Ve své době propojovala významnou část internetových uživatelů. IRC tak částečně stojí u zrodu internetového chatování. IRC je otevřený protokol, který používá TCP a volitelně SSL.

Voice over Internet Protocol (VoIP) je technologie, umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. Využívá se pro telefonování prostřednictvím Internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení.

Citace:
Hlavní strana. (14. 01. 2008). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Získáno 20:57, 5. 02. 2008 z http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&oldid=2152952.
Naposledy změněno: čtvrtek, 29. října 2015, 10.56